Diagnóza astmy – co potřebujete vědět?

Astma se často schovává pod rouškou běžných respiračních potíží. Když se vám zdá, že máte častou kašel, sípání nebo dušnost, možná je čas zjistit, zda nejde o astmu. V tomto článku vám ukážeme, jak rozpoznat první varovné signály a jak probíhá odborné vyšetření.

Příznaky, které naznačují astmu

Nejčastějšími příznaky astmatu jsou:

• sípání – pískavý zvuk při výdechu, který se zhoršuje v noci nebo po fyzické námaze,
• dušnost – pocit, že se vám dýchá těžko, často po sportu nebo při studeném počasí,
• kašel, zejména v noci nebo brzy ráno,
• pocit těsných hrudí nebo tlaku v oblasti hrudníku.

Tyto symptomy se mohou objevit jen občas, ale pokud se opakují a zhoršují, je dobré navštívit lékaře. Astma je často spojeno s alergiemi – například s pylením, prachem nebo zvířecími chlupy – takže pokud jste citliví na tyto faktory, mějte oči otevřené.

Jak probíhá vyšetření a testy

Prvním krokem je rozhovor s vaším lékařem. Ten se zeptá na frekvenci a kontext vašich potíží, na rodinnou anamnézu a na expozice alergenům. Po rozhovoru následuje fyzické vyšetření hrudního koše a poslech plic.

Nejčastější testy, které potvrdí nebo vyloučí astma, jsou:

• spirometrie – měří objem a rychlost výdechu. Pokud je hodnota FEV1 (maximální objem vydechnutého vzduchu během jedné sekundy) nižší, než by měla být, může to signalizovat zúžení dýchacích cest.
• Bronchodilatátorový test – po podání krátkodobého bronchodilatátoru (např. salbutamolu) se test opakuje. Zlepšení hodnoty FEV1 o alespoň 12 % naznačuje reverzibilní zúžení, typické pro astma.
• Metacholinový provokační test – pokud je spirometrie normální, ale podezření na astma přetrvává, může se použít tento test, který vyvolá mírné zúžení dýchacích cest a ukáže jejich hyperreaktivitu.

V některých případech může lékař doporučit i alergologické testy (kožní prick test nebo krevní testy na specifické IgE), aby zjistil, na co jste citliví. To pomůže nastavit nejen léčbu, ale i preventivní opatření.

Jakmile je diagnóza potvrzena, léčba se skládá z dvou hlavních částí: rychle působící léky (inhalátory s bronchodilatátorem) pro okamžitou úlevu a dlouhodobé kontroly (inhalované kortikosteroidy nebo kombinace kortikosteroidů s dlouhodobě působícími bronchodilatátory) pro udržení symptomů pod kontrolou.

Klíčové je také vyhnout se spouštěčům – mít čistý domov bez prachu, používat filtr na vzduch, nosit roušku při vysoké pylové aktivitě a sledovat počasí, protože chlad a vlhkost často zhoršují astmu.

Nezapomeňte pravidelně kontrolovat stav plic pomocí domácího špičkového měřiče špičky (peak flow meter). Jednoduše si zapíšete hodnotu a můžete tak včas zaznamenat zhoršení, než se objeví vážnější potíže.

Astma se dá dobře zvládat, když znáte své příznaky a máte správný plán. Pokud máte podezření, že vás astma trápí, nečekejte – domluvte si návštěvu u alergologa nebo praktického lékaře a nechte si vše důkladně prověřit.